Dvě třetiny domácností v ČR využívají při získávání potravin alternativní sítě

Brno 21. února (ČTK) - Vědci sbírali odpovědi v závěru roku 2021. Studie byla reakcí na situaci v covidové pandemii a na situaci, kdy velmi rychle rostla inflace. Některé potraviny se staly méně dostupné a také dražší.

Alternativní sítě jsou odlišné od globalizovaného trhu a průmyslového zemědělství a podporují užší vztah mezi výrobci a spotřebiteli a také udržitelnější způsoby hospodaření. Lidé, kteří je využívají, kladou větší důraz na původ potravin.

Nejoblíbenější je dlouhodobě pěstování ovoce a zeleniny na zahrádkách, kterému se věnuje 52 procent dotázaných domácností. Farmářské trhy nebo prodeje tzv. ze dvora využívá pětina domácností. Nejdostupnější bývají v alternativních sítích ovoce a zelenina, pečivo, mléčné či masné výrobky.

"Globalizovaný a industrializovaný zemědělsko-potravinářský systém čelí velké kritice pro svou neudržitelnost již několik dekád a zkušenost s pandemií covidu potvrdila v mnohých státech obavy spojené se zranitelností propojeného trhu. Otázka šetrně pěstovaných a zároveň kvalitních, zdravých, ale i cenově dostupných potravin je nyní urgentnější než dříve,“ uvedl Jan Vávra ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Z výzkumu vyplynulo, že při covidové vlně na podzim 2021 vyjádřilo 36 procent respondentů obavu o dostatek potravin a téměř pětina z dotázaných domácností zažila přímo nedostatek potravin. "Věříme, že snad i díky našemu výzkumu padl mýtus Česka jako státu, kde potravinová chudoba prakticky neexistuje. Více než pětina všech dotázaných také omezila konzumaci biopotravin a deset procent snížilo již tak poměrně nízkou spotřebu čerstvého ovoce a zeleniny. Důvodem bylo zejména zhoršení finanční situace jednotlivých českých domácností," uvedl Vávra. Podle něj by měla veřejná správa podporovat alternativní potravinové sítě a lokální produkci potravin. "Výsledky ukazují, že české domácnosti využívají různé cesty, jak si obstarat potraviny, zejména ovoce a zeleninu. To hodnotíme jako velmi pozitivní zjištění, neboť se tím posiluje odolnost domácností pro případ současných i budoucích krizí. Potraviny získané mimo globální obchodní sítě jsou navíc mnohdy šetrněji pěstované a zdravější," uzavřel Vávra.