ČSÚ: Zemědělci letos zatím čekají menší úrodu obilí i řepky
Letos by měla být menší úroda pšenice ozimé, ječmene jarního i ozimého, žita a tritikale, tedy křížence žita a pšenice. Naopak vyšší úroda se očekává u ovsa.
Praha 2. července (ČTK) - Letošní sklizeň základních obilovin bude podle prvních odhadů o 7,1 procenta nižší než loni a bude činit 6,767 milionu tun. Jejich předpokládaný hektarový výnos má meziročně klesnout o šest procent. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 procenta méně. Hektarový výnos řepky očekávají o 7,4 procenta nižší než loni. Vyplynulo to z informací, které dnes zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky sklizeň letos ještě nezačala, kvůli chladnému a deštivému počasí, které panovalo na jaře, je o dva až tři týdny zpožděná. "Zemědělci jsou ve svých očekáváních zatím spíše opatrní a odhadují meziročně nižší úrodu obilovin i řepky. Jako každý rok ale bude výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí," doplnil Matějka.
Letos by měla být menší úroda pšenice ozimé, ječmene jarního i ozimého, žita a tritikale, tedy křížence žita a pšenice. Naopak vyšší úroda se očekává u pšenice jarní a ovsa.
Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví uvedla, že zemědělci kvůli deštivému podzimu oseli ozimými obilovinami méně polí, plocha ozimů se tak zmenšila o 76.000 hektarů. Místo toho rozšířili plochy oseté jařinami, především pšenicí jarní a ovsem.
Nejpěstovanější plodinou na českých polích je i letos pšenice ozimá, která zabírá více než čtvrtinu celkové osevní plochy. Statistici přesto čekají, že její letošní sklizeň klesne o 13 procent na 4,171 milionu tun. Důvodem je snížení osevní plochy zhruba o osm procent a nižší hektarový výnos. Úroda druhé nejrozšířenější obiloviny - ječmene jarního podle odhadu klesne o 3,2 procenta na 1,083 milionu tun. Ječmene ozimého se kvůli menší osevní ploše sklidí 612.000 tun, meziročně o 12,3 procenta méně. Sklizeň žita podle ČSÚ meziročně klesne o více než čtvrtinu na 126.000 tun a tritikale o 7,2 procenta na 198.000 tun.
Naopak osevní plocha pšenice jarní je proti loňskému roku více než trojnásobná a vzhledem k tomu má její sklizeň meziročně vzrůst ze 103.000 tun na 369.000 tun. Polí osetých ovsem je meziročně téměř o čtvrtinu více, sklizeň ovsa by díky tomu měla stoupnout téměř o 14 procent na 208.000 tun.
Řepka letos zabírá 14 procent z celkové osevní plochy. Její výměra třetím rokem po sobě klesá, letos se meziročně snížila o sedm procent na 342.000 hektarů. To je i důvod, proč má být letošní sklizeň řepky nižší.
Podle statistiků úbytek ploch řepky a obilovin uvolnil prostor dalším plodinám. Výrazně se zvětšila například výměra slunečnice, sóji, máku nebo hrachu.
Za poklesem sklizně je mokré počasí, podle ekonoma skončila zlatá éra řepky
Hlavním důvodem poklesu celkové sklizně byl loňský mokrý podzim, uvedl mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank je letošní první odhad sklizně podobný loňskému. Neočekává letos větší tlak na ceny pečiva.
"Loňský mokrý podzim neumožnil zasít všechny ozimé plodiny, což je hlavní příčinou odhadovaného poklesu celkové sklizně. Jarní obiloviny nejsou tak výkonné, jako ozimé. Ke snížení odhadu přispělo i chladnější jaro, kdy rostliny sice měly dostatek vláhy, ale nízké teploty neumožnily jejich plný vývoj, což je vidět na nižším odnožování a větvení všech plodin," sdělil ČTK Pícha.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se letošní příchod jara zpozdil o jeden až tři týdny, podobné zpoždění čeká komora u sklizně většiny komodit. Žně tak podle něj budou posunuté zhruba o deset dní.
"Porosty zatím vypadají relativně dobře a očekáváme výnosově průměrný rok. Problémy jsme zaznamenali pouze lokálně v místech, kde došlo k vyšším srážkám a hrozí podmáčení polí," sdělil ČTK prezident komory. Nejvíce postižená je podle něj Morava, která byla navíc v minulém týdnu zasažená bouřemi s tornádem. "Živelní pohroma se prohnala přes sady, vinice i pole a zničila velkou část úrody. Na přesné vyčíslení škod je ale zatím ještě brzy. Situace není vzhledem k počasí příznivá ani na Rakovnicku, Lounsku, Litoměřicku a lokálně v dalších místech zasažených bouřkami z posledního týdne," doplnil. Menší úrodu pak podle něho čekají pěstitelé kukuřice.
Podle Píchy může zpožděná vegetace stále pokles dohnat, na druhou stranu v případě deštivého léta můžou nastat sklizňové komplikace. Letošní sklizeň základních obilovin bude podle prvních odhadů o 7,1 procenta nižší než loni a bude činit 6,767 milionu tun. Jejich předpokládaný hektarový výnos má meziročně klesnout o šest procent. Řepky by měli zemědělci sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 procenta méně. Hektarový výnos řepky očekávají o 7,4 procenta nižší než loni.
Kovanda upozornil, že odhad sklizně řepky je nejnižší z prvotních odhadů od roku 2011, meziročně klesla výměra osevních ploch zhruba o 12 procent. To pak podle něj pomáhá diverzitě českého zemědělství, rozšířily se tak plochy slunečnice, sóji, máku nebo hrachu. "Rozhodně nelze vyloučit, že letošní sklizeň řepky bude nejslabší od roku 2012, nebo dokonce 2011, kdy se jí sklidilo 1 046 000 tun. 'Zlatá éra' sklizně řepky je tak zřejmě pryč. Řepka vykázala rekordní sklizně v letech 2014 a pak také ve zmíněném velmi teplém a suchém roce 2018, jenž byl pro změnu katastrofální z hlediska zejména sklizně brambor, ale také právě obilovin," uzavřel.