ČSÚ: Výroba masa stoupla o 2,2 procent, počty kachen klesly o 24 procent kvůli chřipce

V ohniscích chřipky se letos utratilo zhruba čtvrt milionu kusů drůbeže, z toho kolem 90.000 kachen. Letos tak bylo utraceno více ptáků než při v letech 2007 a 2017, kdy nemoc ČR také výrazně zasáhla. ČSÚ uvedl, že počty kachen meziročně klesly o 23,9 procenta. Celkem byly počty drůbeže ke konci čtvrtletí meziročně nižší o 1,8 procenta, bylo jich tak 23,8 milionu.

Ceny jatečného skotu meziročně klesly o 2,6 procenta, skoro o pět procent se snížily cena jatečných krav a o 4,5 procenta ceny jatečných jalovic. U jatečných býků klesly o 0,4 procenta, chovatelé je tak prodávali v průměru za 45,69 Kč/kg v živém nebo za 83,15 Kč/kg v jatečné hmotnosti.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého odpovídá současná nižší produkce hovězího masa a mléka vývoji na trhu, ovlivněná je dopady několik let trvajícího zemědělského sucha a tím způsobeného zdražování krmiv. V posledním roce pak navíc zasáhl koronavirus, což vedlo k výpadkům pracovních sil, mezinárodní přepravy nebo poklesu poptávky po zemědělských komoditách ve třetích zemích, stejně jako k zavřeným restauracím.

Propad cen pokračoval u prasat, které se prodávala za 25,3 Kč/kg živé hmotnosti a za 32,89 Kč/kg v mase. "Za prasata prodaná v tomto čtvrtletí dostali zemědělci o 1,88 Kč za kg jatečné hmotnosti méně než ve čtvrtletí předcházejícím," dodal úřad.

Velký tlak na ceny prasat způsobil podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pokles exportu do Číny kvůli africkému moru prasat u hlavních evropských producentů. "Se kterým se bohužel svezla i ČR, přestože na svém území tuto nákazu momentálně nemá. Zboží ze zemí s vysokou mírou nadvýroby tak zůstávalo na evropských trzích. Nyní již pozorujeme mírné oživení poptávky ze zahraničí," doplnil. Menší zemědělci podle něj postupně ustupují od chovu prasat.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha upozornil, že cena jatečných prasat je dlouhodobě pod náklady. Náklady činí zhruba 35 Kč na kilogram živého prasete. "Z dlouhodobého hlediska se v ČR více snižuje výroba masa než nákup mléka. V období mezi lety 1989 až 2020 se produkce hovězího masa propadla na 25 procent původního stavu, produkce vepřového masa na 35 procent stavu z roku 1989. Nákup mléka se proti produkci masa snížil výrazně méně, a to na 58 procent původního stavu z roku 1989," uvedl.

Meziročně se zvýšil vývoz živého skotu o 15,1 procenta na 54.800 kusů, vývoz telat o 8,8 procenta a mladého skotu o 57,9 procenta. Většina vyváženého skotu byla na další chov. Do ČR se dováží skot hlavně ze Slovenska a Maďarska, naopak z republiky míří do Rakouska nebo Turecka, cílovou zemí pro telata bylo hlavně Španělsko.

Dovoz vepřového masa se o 1,4 procenta snížil na 67.266 tun, vývoz se zvýšil o 5,1 procenta na 8561 tun. "Vepřové se dováželo tradičně z Německa a Španělska, ale také z Polska a Belgie; vyváželo se většinou na Slovensko," doplnil ČSÚ.