Cisterciáci z Vyššího Brodu obnovili chov včel, chtějí opravit pivovar i mlýn

Vyšší Brod (Českokrumlovsko ) 13. dubna (ČTK) - Cisterciácký řád ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku se vrátil k prvorepublikové tradici, začal znovu chovat včely. Má 26 včelstev, čeká letos asi 260 kilogramů medu, když bude dobrý rok, až čtyřnásobek. Opatství také rozšiřuje ovocné sady, díky nimž vyrábí třeba mošt. Produkty prodává ve svém obchodě, z výtěžku postupně opravuje areál. ČTK to řekli zástupci kláštera.

Podle archivních pramenů se v klášteře včelařilo zřejmě již v 18. století, poslední doklady jsou z první republiky. Chov včel začali mniši rozvíjet před dvěma lety. Stará se o ně novic Gerard, jemuž pomáhá včelař Václav Kajer. Rámečky, jichž bude letos potřeba 572, stlouká ale celá desetičlenná komunita.

Gerard, rodák z Vyššího Brodu, je vystudovaný lesník. Do kláštera vstoupil před rokem a půl. Občas ještě dostane žihadlo, ale chov ho hodně baví. „Pro mnicha je to krásná inspirace k rozjímání, protože můžu pozorovat boží stvoření, to dokonalé společenství, které Pánbůh stvořil a které funguje lépe než naše společnost,“ řekl ČTK 23letý novic.

Loni včely namnožili. Letos se zaměřili na jarní květový med, prodávat ho chtějí v turistické sezoně. Postupně chtějí přidat i propolis, svíčky a další včelí produkty. Včely chovají v polohách kolem 600 metrů nad mořem. „Rozvoj je tak pomalejší, podmínky jsou náročnější. Musí se chovat včela zvyklá na naše podnebí,“ řekl Kajer.

Řád rovněž rozšiřuje ovocné sady, nyní v Lipanovicích na Českobudějovicku. Téměř na dvou hektarech, i ve svém areálu, pěstuje hlavně jablka. Předloni vyrobili cisterciáci přes 1300 litrů moštu, loni kolem čtyř set. Stejně jako vlastní marmelády, jež dělá řád poslední dva roky, prodává vše v klášterním obchodě, jejž provozuje od roku 2005. Pro cisterciáky, kteří se starají i o 20 hektarů rybníků, je to důležité i ekonomicky. „Každá koruna je dobrá. Všechno, co vyděláme, dáme do oprav,“ řekl ČTK převor řádu Justin Berka.

Na konci roku 2019 přišli cisterciáci zhruba o 2400 hektarů lesa. Podle soudů na ně nemají restituční nárok, protože šlo o konfiskaci na základě Benešových dekretů. Řád se obrátil na Ústavní soud, na verdikt čeká. Převor soudní rozhodnutí nechápe, o majetek přišel řád jak za nacismu, tak za komunismu.

Většinu lesníků musel klášter propustit, zbyli dva. Spor brzdí obnovu, řád by rád opravil pivovar i mlýn, chtěl zažádat o dotaci z EU a zčásti ji předfinancovat, teď ale nemá z čeho. Dalších 1100 hektarů lesních a zemědělských pozemků, které získalo opatství v restitucích, zatím státu vracet nemusí, jak rozhodl už dřív krajský soud. Státní pozemkový úřad ale podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v ČR a národní kulturní památka. Opatství založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků. Za nacismu obsadilo budovy gestapo. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnovený je od roku 1990. Klášter ročně navštíví 30.000 lidí.