Chovatelé očekávají další pokles stavů hospodářských zvířat

Praha 27. října (ČTK) - Chovatelé očekávají, že stavy hospodářských zvířat budou v Česku dále klesat. Chov se pro většinu z nich nevyplácí, což způsobuje, že zemědělci upouští od živočišné výroby. Vyplývá to z odpovědí svazů a odborníků, které ČTK oslovila. Pokles má podle nich následně vliv i na soběstačnost ČR v produkci zemědělských surovin, což způsobí vyšší dovozy ze zahraničí a navýšení cen masa.

Pokles je podle Českého svazu chovatelů masného skotu daný ekonomickou situací v Česku, ale také pokřiveným dotačním prostředím v EU. Chov se podle svazu nevyplácí a chybí prostor pro nárůst stavů. Drůbežáři pokles spojují s vysokými náklady za krmné směsi a energie v posledních letech.

Ředitel svazu Kamil Malát uvedl, že se na nepříznivé situaci podílí i český spotřebitel, který se při nákupu primárně rozhoduje podle ceny. "K udržování stavů hospodářských zvířat nepomáhá ani přebujelá byrokracie a další nařízení a omezení," řekl ČTK Malát.

Chovatelé ale neočekávají, že se situace v následujících letech zlepší. "Pro nárůst soběstačnosti by byla nutná významná změna v chování spotřebitelů a řetězců, což se v masivním měřítku asi očekávat nedá. Čísla z posledních let ukazují, že nelze očekávat nárůst stavů, spíše stagnaci," uvedl Malát.

Podle Českomoravské drůbežářské unie mohou o rozšiřování přemýšlet pouze velké podniky, které nejsou specializované, mají i rostlinou výrobu a produkují vlastní krmné směsi. Těch je ale minimum, tvrdí Gabriela Dlouhá, předsedkyně unie. Při porovnání loňského roku s rokem 2000 klesl v ČR počet drůbeže o 20 procent, unie očekává pokles o dalších 15 až 20 procent po roce 2026, kdy nebude možné chovat nosnice v obohacených klecích.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala pokles soběstačnosti znamená zvýšení dovozů. "Závislost na zahraničních trzích je zase spojená s kolísáním cen potravin v obchodech, než na jaké jsou zákazníci zvyklí," uvedl. "Vyšší podíl masa drůbeže z dovozu, kde nemůžeme ručit za kvalitu a bezpečnost produkce, je nyní možná za lákavé ceny, ale jakmile bude ještě více vytlačena tuzemská produkce a budeme závislí na dovozu, tak se ceny naopak zase zvýší," upozornila Dlouhá.

Zároveň snižování povede k útlumu šlechtění plemenných zvířat, řekl Doležal. V ČR je šlechtění na velmi vysoké úrovni a patří podle Maláta k evropské špičce. "Bohužel ani to nestačí k tomu, aby české chovy na tom byly ekonomicky lépe. Poslední roky se při zpeněžování produkce stírá rozdíl v ekonomice komerčního a plemenného stáda," řekl Malát.

Agrární analytik Petr Havel upozorňuje, že živočišná produkce přispívá ke zlepšení stavu krajiny, a to volnou pastvou, nutností pěstovat širší spektrum plodin pro krmné směsi, nebo hnojením statkovými hnojivy. "V praxi to znamená, že bude méně přírodních hnojiv jakožto přirozeného zdroje organické hmoty v půdě," uvedl Doležal.

Ministerstvo zemědělství (MZe) si pokles uvědomuje, v poslední době se ale podle úřadu ukazuje, že se situace v sektoru zlepšuje. Ve strategii resortu 2030+, na které MZe aktuálně pracuje, se zaměří na priority a návrhy opatření, jak těmto negativním trendům čelit, dodal úřad.

Podle statistiků stavy skotu, prasat i drůbeže klesají od 90. let minulého století. V intenzitě chovu hospodářských zvířat se ČR blíží evropskému průměru jen v chovu skotu. V Evropě zemědělci chovají průměrně zhruba 49 kusů na 100 hektarech půdy, v ČR je to 40,4 kusů. Výrazně pod průměrem je Česko v chovu ovcí, čeští zemědělci na 100 hektarech chovají průměrně pět ovcí, v EU 40 ovcí. Evropský průměr u prasat je téměř 146 na 100 hektarů, v ČR 61.