České mlýny jsou zastaralé, peněz na investice mají málo
České mlýny jsou zastaralé, peněz na investice je však podle vlastníků málo kvůli nízké rentabilitě. Podnikání komplikují měnící se ceny obilí, které mlynáři jen velmi obtížně promítají do cen mouky.
České mlýny jsou zastaralé, peněz na investice je však podle vlastníků málo kvůli nízké rentabilitě. Podnikání komplikují měnící se ceny obilí, které mlynáři jen velmi obtížně promítají do cen mouky. Pozice na trhu je proto složitá a do budoucna se udrží především ti, kteří dokážou investovat do modernizace, což jsou především velké mlýny. ČTK to řekl předseda Svazu průmyslových mlýnů ČR Pavel Hrdina.
V Česku nyní fungují čtyři desítky mlynářských společností, některé z nich mají více provozů. Ohrožené jsou podle Hrdiny spíše menší a méně významné podniky. Za posledních 20 let podle něj investovalo výrazněji do modernizace pouze zhruba deset podniků. Ekonomické problémy však podle Hrdiny nemají jen mlýny v ČR, ale v celé Evropě. „Kapacity jsou nadbytečné, i když v Česku ne tak výrazně. Mlýny na pšenici jsou vytížené slušně, mnohem méně práce mají žitné mlýny,“ poznamenal Hrdina.
Mlýny také čím dál více začínají čelit tlaku obchodních řetězců, které mají sílu si určovat ceny mouky. „Pro mlýny je obtížné přenášet měnící se ceny obilí do cen mouky. Prodejci obilí mají tendenci prodávat jednorázově a je velmi těžké domluvit si jednotnou cenu například na rok. Řetězce naopak požadují dlouhodobou cenu. Při růstu cen obilí rentabilita výrazně klesá a někdy se dostává i do záporných čísel,“ poznamenal Hrdina. Konkurenční výhodu vzhledem k proměnlivým cenám obilí mají mlýny, které fungují ve struktuře pekárenských či těstárenských společností. „Je to pro ně záruka větší stability proti mlýnům, které fungují na volném trhu,“ zmínil Hrdina.
Další pozitivní faktor pro přežití mlýnů vidí Hrdina v lokálnosti výroby. „Sice fungujeme na otevřeném trhu, ale mlynařina se chová lokálně. Zaprvé máme specifika v tom, že vyrábíme více typů mouk. Zadruhé existuje dopravní bariéra, protože vozit mouku v cisterně dále než 150 až 200 kilometrů se nevyplácí. Plus pro naše mlýny je také vlastní zdroj obilí díky tomu, že jsme v obilnářské oblasti,“ řekl Hrdina.
Do mlynářství zatím příliš nezasáhly moderní výživové trendy, které radí jíst méně výrobků z pšeničné mouky. „Moderní záležitost jsou také bezlepkové výrobky, ale na číslech se to zatím moc neprojevuje. Výrobky z pšenice jsou v takových cenových hladinách, že jde o obtížně nahraditelnou věc. Také stravovací návyky společnosti jsou velmi konzervativní,“ uvedl Hrdina. České mlýny zpracovávají z 90 procent přesnici, zbytek připadá na ostatní obiloviny. Za poslední sledované období, tedy 2014/15, činily tržby mlynářského průmyslu 7,8 miliardy korun a většina podniků byla ve ztrátě. Obor zaměstnával přes 2300 lidí.
Autor: ČTK