České mlékárny se potýkají s rostoucími náklady i problémy s odbytem, některým pomáhá vlastní chov skotu

Výrobky Mlékárny Valašské Meziříčí zdražily o asi 20 procent, rostl prodej v akcích
Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině ani energetická krize neměly zásadní vliv na prodej výrobků Mlékárny Valašské Meziříčí. Firma žádný významný propad nezaznamenala, počet zaměstnanců zůstal stabilní, řekl ČTK manažer společnosti Zdeněk Bukovjan. Zvýšily se však ceny výrobků, průměrně o 20 až 25 procent.

"Došlo, stejně jako na celém trhu, k opakovanému navýšení cen našich výrobků, zejména v posledním roce a půl, který byl způsoben zvýšením cen všech surovin a materiálů, a to zejména jako důsledek růstu cen energií. Po zastropování cen došlo ke zklidnění, ceny materiálů a surovin se stabilizovaly, některé se drobně snížily, brzy snad dojde i k významnějšímu poklesu cen materiálů," uvedl Bukovjan.

"Celá tato situace zapříčinila v naší firmě, obecně myslím, že to ale platí pro celý trh, zvýšený prodej výrobků pod privátními značkami na úkor prodejnosti vlastních výrobků a významný nárůst prodejů v akcích, které zákazníci, vzhledem k cenovému rozdílu mezi běžnou a akční cenou, mnohem více vyhledávají. Rovněž došlo k zastavení vývoje nových výrobků, na prvním místě byla, více než cokoliv jiného, stabilizace cen," uvedl manažer.

Firma se podle něj pomalu vrací ke standardu, který byl před asi třemi lety. "Aktuálně nechystáme žádné zdražení, intenzivně pracujeme na novém výrobku, který bychom chtěli v horizontu měsíce či dvou uvést na trh," uvedl Bukovjan.

Mlékárna Valašské Meziříčí si loni připomínala 30 let od svého založení, má stejně jako loni asi 150 zaměstnanců. Denní nákup mléka ke zpracování je okolo 100.000 litrů, podobně tomu bude i letos. Mlékárna vyrábí smetanové jogurty, polotučné ovocné jogurty, bílé jogurty, kysané výrobky a čerstvé tekuté výrobky. "Nejprodávanějšími našimi výrobky jsou hlavně kefírová mléka, z nich nejvíce bílý kefír. V jogurtech je nejprodávanější bílý jogurt, z ochucených pak smetanový jogurt v příchuti jahoda s vanilkou," uvedl Bukovjan.

"Konkurence v mlékárenském průmyslu je velká, je zde mnoho tradičních velkých výrobců a pak, stejně jako my, menších, ale ne nevýznamných výrobců, kteří dokáží těm velkým konkurovat cenou i kvalitou. Za těch 30 let se naše společnost stala lídrem ve výrobě tekutých kysaných výrobků na našem trhu. Významné postavení držíme také ve výrobě jogurtů. Myslím, že do budoucna je snad na čem stavět," uvedl spolumajitel Mlékárny Valašské Meziříčí Jaroslav Vévoda.

Královéhradecké mlékárně U Josefa zákazníci přes zdražení výrobků neubyli
Kupující do obchodu přímo v areálu farmy ve čtvrti Rusek láká široký sortiment výrobků zahrnující vedle mléka i řadu druhů sýrů, jogurty, tvarohy, pomazánky, dezerty či kefíry. Měsíčně mlékárna zpracuje na výrobky asi 5000 litrů mléka, další zhruba 2000 litrů prodá prostřednictvím takzvaného mlékomatu. ČTK to řekla vedoucí mlékárny Gabriela Pourová.

Zdražení cen energií, obalů, přísad a růst dalších nákladů podle ní již bylo tak velké, že mlékárna musela zvýšit ceny výrobků přibližně o deset procent. "Věrní zákazníci nám neubyli, vidíme, že lidé stále mají zájem o zdravé a kvalitní výrobky z mléka," řekla Pourová. Hospodaření mlékárny je podle ní "lehce nad nulou". Provoz se mlékárna snaží zlevnit, například pořízením nového pasterizačního zařízení by měla uspořit na energiích a vodě.

Mlékárnu, která dává práci třem lidem, rodinná Farma Pour otevřela v roce 2016. "Tehdy byly nízké výkupní ceny mléka, tak jsme si říkali, že bychom mohli část produkce zhodnotit lépe prostřednictvím vlastní mlékárny a prodávat výrobky, u nichž lidé budou mít jistotu původu suroviny. Již od roku 2013 jsme měli dobrou zkušenost s prodejem čerstvého mléka v mlékomatu," řekla Pourová.

Nejdříve mlékárna začala s výrobou jogurtů, tvarohu a sýrů a postupně přidávala další produkty. Nyní nabízí více než desítku druhů výrobků z mléka ve zhruba 30 variantách a příchutích. "Každý rok vymýšlíme něco nového, udržet celý sortiment je ale náročné," řekla Pourová. Největší zájem je podle ní o tvarohové dezerty s kakaem a o čerstvé sýry a sýr halloumi. Výrobky mlékárna prodává především na farmě, část produkce dodává i do některých prodejen v Hradci Králové a okolí.

Mlékárna tvoří menší část výkonů farmy, jejíž historie sahá do poloviny 19. století. Farma chová kolem 320 kusů skotu, z nichž zhruba polovinu tvoří dojnice. Denní produkce mléka činí kolem 3000 litrů, odběratelem je mlékárna v Poděbradech. Farma dále hospodaří na více než 300 hektarech polí, na nichž pěstuje především pícniny pro skot a také pšenici a brambory, které prodává i jako škrábané do restaurací a jídelen. Celá farma zaměstnává asi 20 lidí.

Minimlékárna Mláka ztratila několik odběratelů, lidé v krizi šetří
Minimlékárna Mláka z Jindřichohradecka ztratila loni několik odběratelů, protože některé malé obchody zkrachovaly. Výpadek těchto tržeb vyrovnaly vyšší dodávky do obchodního řetězce Kaufland. Firma kvůli rostoucím nákladům loni v dubnu zdražila výrobky o pětinu. Lidé v energetické krizi šetří a kupují méně regionálních výrobků. Z firmy odešla jedna pracovnice, novou mlékárna nepřijala. Kvůli nižšímu odběru zastavila firma investice. Má 50 odběratelů, meziročně o 20 méně. ČTK to řekla vedoucí mlékárny Hana Andrlová.

"Loni v dubnu jsme byli nuceni zdražit, poprvé po pěti letech, průměrně o 20 procent. Náklady nám stouply tak enormně, že jsme najednou byli v minusových maržích, už to bylo neúnosné. Hodně nám pak padl odběr. Lidé víc přemýšlí, jestli koupí jogurt za deset korun, nebo za dvacet," řekla vedoucí mlékárny, kde se 80 procent práce ve výrobně dělá ručně. Loni firmě energie zdražily trojnásobně.

Firma, která denně zpracuje kolem 800 litrů mléka, dodává zhruba půl na půl řetězcům a menším obchodům. Loni se nově dostala do řetězce Kaufland, zatím do čtyř prodejen. Neúspěšně jednala o dodávkách pro Globus. Loni měla firma 70 odběratelů, teď je to o 20 méně. Dodává i do sítí Jednota, Flop či velkoobchodu Makro.

Malé obchody letos odebírají meziročně méně zboží. "Pošlou třeba objednávku za 800 korun místo za 2000 korun, že lidé nechodí. Přitom si myslím, že naše produkty jsou mnohem víc prodejné v malých krámcích. Mám paní, která má obchůdek v Praze, a ta od nás bere víc než dva Kauflandy dohromady," řekla Andrlová. Skončily i některé farmářské obchody, jež zboží odebíraly. Měsíčně firma utrží kolem 450.000 korun.

Menší mlékárny v Karlovarském kraji zdražily mírně, chtějí si udržet zákazníky
Menší mlékárny v Karlovarském kraji musely začátkem roku kvůli rostoucím nákladům na provoz zdražit své produkty. Jednou z nich je ekologická Farma Kubernát v Děpoltovicích na Karlovarsku, která ale zvýšila ceny jen nepatrně. Potřebuje si totiž udržet své zákazníky, což je v dnešní době těžké. Konkurence je velká a lidé šetří, řekl ČTK majitel Jiří Kubernát.

Rodinná biofarma s třicetiletou tradicí zpracovává bio mléko ze své produkce na výrobu jogurtů, tvarohu, másla či kefíru. Výrobky prodává přímo na farmě nebo dováží do menších regionálních obchodů v okolí. Farma dostává téměř každoročně za své výrobky řadu ocenění. Prestižní značku Regionální potravina nebo Dobrota Karlovarského kraje získalo bio máslo, kefír či kysaná smetana.

Farma od nového roku zvýšila ceny o necelých deset procent. Důvodem jsou vyšší náklady na obaly, výrazně zdražily plasty i sklo, také energie. Na zpracování mléka a výrobu mléčných produktů spotřebují velké množství elektřiny. Za litr pasterovaného čerstvého mléka lidé nyní zaplatí 30 korun, za menší bílý jogurt 18 korun. Výrazně zdražit ale farma podle majitele nemůže, protože by lidé výrobky nekupovali. I tak eviduje pokles poptávky asi o deset procent.

"Lidé by chtěli kupovat kvalitnější potraviny, ale když na ně nemají, tak nakonec sáhnou po těch levných, nekvalitních. Když pak supermarkety chtějí po výrobcích levné potraviny, třeba sýr za 40 korun, tak jim ho třeba Poláci levně vyrobí, z řepkového oleje a tak podobně," řekl Kubernát.

Kromě produkce mléčných výrobků se farma zabývá chovem skotu, prasat, ovcí, koní a ryb. Dále pěstováním obilovin a krmných plodin. Součástí je i honitba zaměřená na srnčí zvěř, zajíce a bažanty. Právě prodej dobytka a divoké zvěře farmě nejvíc vynáší. Zdražovat ale také museli.

"Kdybychom mlékárnu zrušili, tak jsme na tom možná lépe, protože dnes jsme na nule, nic z toho nevyděláváme. Držíme to jen proto, že si myslíme, že se to zase nějakým způsobem zlepší. Jak se to jednou zavře, tak už se k tomu nikdy nevrátíte," řekl majitel.

Mlékárně Hlinsko se daří zvyšovat export do Afriky
Mlékárna Hlinsko průběžně inovuje své výrobky, některé ale vyrábí už od svého vzniku před 80 lety. Patří mezi ně zvláště slazená kondenzovaná mléka a smetany, Salko, Piknik, Pikao a Jesenka jsou už takřka legendární. Rejstřík jejich variant se ale obměňuje, uvedl generální ředitel společnosti Jiří Tvrdík.

Období pandemie koronaviru bylo pro firmu obtížné. Změnila se skladba zákazníků, protože například gastronomické provozy byly uzavřené, problémy byly s exportem i s dodržováním vládních opatření. "Myslím, že jsme obstáli velmi dobře, za celou dobu jsme museli na pár dnů uzavřít jen jeden provoz, což nijak významně neovlivnilo dodávky našich výrobků zákazníkům," uvedl Tvrdík. Mlékárna se musela vypořádat i s nárůstem cen energií a surovin, které se začaly zvyšovat už v druhé polovině roku 2021. Byla nucena výrobky zdražit, aby pokryla zvýšené náklady. Na elektrickou energii a zemní plyn byly v lednu letošního roku skoro čtyřnásobné proti nákladům v lednu před dvěma roky, pohybovaly se v desítkách milionů korun.

Společnosti se nicméně podařilo udržet dlouhodobé kontrakty s obchodními partnery. Udržel se i podíl vývozu, který dosahuje asi třetiny až poloviny produkce. "V rámci exportu se nám za poslední roky nejvíce daří posilovat v několika zemích Afriky," uvedl Tvrdík.

Menší mlékárna u Prahy přišla loni kvůli vysokým nákladům o 40 procent odbytu
Kvůli rostoucím nákladům na provoz a vysokým cenám mléka loni menší mlékárna v Radonicích u Prahy omezila některé aktivity a přišla o 40 procent odbytu. V mlékárně, která denně zpracuje zhruba 8000 litrů mléka, vyrábí hlavně sýr balkánského typu. Loni kvůli rostoucím nákladům zdražovala produkty několikrát o jednotky procent. Řetězce, které jsou hlavními odběrateli mlékárny, větší navýšení neumožní, řekl ČTK majitel mlékárny Tomáš Němec.

"Kdybychom neměli další část podnikání, a to zemědělskou výrobu a reality, budeme ve ztrátě," řekl Němec. Fixace cen energií skončila mlékárně loni, nyní jsou náklady na ně čtyřikrát vyšší. Výkupní ceny mléka rostly celý loňský rok a byly nejvyšší za předchozích 32 let. "Od července 2021 tam byl nepřetržitý růst výkupních cen až do konce roku 2022, což je naprosto bezprecedentní záležitost," doplnil Němec. Za první dva měsíce letošního roku ceny mírně klesly, v únoru byla cena za litr surového mléka necelých 13 korun. "Náklady ale narostly i chovatelům, takže se tomu moc nelze divit," doplnil Němec.

Mlékárna loni přišla kvůli ukončení některých aktivit o 40 procent odbytu. "Museli jsme propustit asi pět agenturních zaměstnanců a tři řidiče, kteří fungovali v rámci služby Nákup z farmy, potažmo Mléko z farmy, které jsme k září minulého roku museli po 12 letech ukončit," řekl Němec. Služby podle něj nebyly ekonomicky udržitelné.

Mlékárna loni zpracovala zhruba dva miliony litrů mléka, v roce 2021 to bylo 3,2 milionu litrů. Mléko nakupuje od tří stálých dodavatelů. "Jeden hlavní a dva menší, případně dokupujeme na spotovém trhu," doplnil Němec.

Díky přestavbě a modernizaci výroby v roce 2017 mlékárna navýšila kapacitu. "Bylo to v řádu nižších desítek milionů, což byla poslední větší investice, od té doby jsme dali nižší miliony na obnovu technologie. Letos nic zásadního v plánu není," uvedl Němec.

Němcova selská mlékárna Radonice vyrábí hlavně balkánský a od loňska nově také pivní sýr, mléko a jogurty. Zaměstnává deset lidí. Měsíčně v mlékárně vyrobí zhruba 40 tun balkánského sýra. V roce 2021 byl obrat mlékárny 60 milionů korun.

Na Liberecku fungují hlavně menší provozy
Poslední velká mlékárna v Libereckém kraji ukončila výrobu v listopadu 2011, na několika farmách pak začali zpracovávat mléko sami. Ostatní dodávají hlavně mlékárnám v sousedním Německu, řekl ČTK předseda regionální agrární rady Libereckého kraje Robert Erlebach. Sám o otevření malé mlékárny uvažoval od 90. let, ukončení výroby v Mlékárně Příšovice bylo posledním impulzem, s vlastním zpracováním mléka začal před devíti lety.

"Zpracováváme týdně kolem 850 až 1000 litrů mléka. Vyrábíme mléko, zákys, jogurty, tvaroh, čerstvé sýry a sýr na grilování, teď plánuju i zrající sýr, původně jsem uvažoval o goudě, ale zkusím asi spíš čedar," doplnil Erlebach. Mlékárna dodává výrobky do malých regionálních prodejen a také několika restauracím, teď v sezoně prodá většinu produkce na farmářských trzích. "Máme stálé zákazníky, které jsme i v zimě, kdy farmářské trhy nejsou, zaváželi," dodal.

Firma dnes vyrábí pod značkou Mléko Jeřmanice, i ona se musí vyrovnávat s rostoucími náklady, zejména na energie, zdražil i obalový materiál. "Teď v nejbližších dnech budeme muset do cen ty vyšší náklady promítnout, počítám, že o pět až deset procent podle druhu výrobku se ještě cena zvedne. Marži máme minimální, pro nás je hlavní, abychom zachovali nabídku zákazníkům, všechno tam promítnout nemůžeme, to by lidi nezaplatili," řekl ČTK jednatel mlékárny David Erlebach.

Podobně se vyjádřil majitel Kozí farmy Pěnčín na Jablonecku Josef Pulíček. Jeho farma patří k největším chovům ovcí a koz v zemi, dohromady má kolem 800 zvířat a sama mléko i zpracovává. "Aktuálně máme mláďata pod matkami, takže denně zpracováváme kolem 400 litrů mléka, až se mláďata odstaví, zvýší se to na téměř 1000 litrů denně," řekl ČTK Pulíček. Farma produkci prodává sama ze dvora, dodává ale i do malých prodejen a také do řetězců a některým e-shopům.

Pěnčínská farma vyrábí kozí a ovčí mléko a nápoje z nich, také tvaroh, jogurty a sýry, to vše v biokvalitě, i proto patří zdejší výrobky na trhu k těm dražším. "Poptávka v závěru loňského roku se podstatně snížila, důvodem je pokles kupní síly," řekl Pulíček. I to je podle něj důvod, proč nemohou plně do cen promítnout výrazný růst nákladů. "Přišli bychom o odbyt, nikdo by to nezaplatil," dodal majitel farmy.

Mlékárna společnosti Plastcom v Příšovicích byla v roce 2011 posledním velkým mlékárenským podnikem v Libereckém kraji. V minulosti přitom byly v kraji další dvě velké mlékárny v Liberci a České Lípě, které ale zkrachovaly už v 90. letech. Kvůli zpřísnění norem po vstupu Česka do Evropské unie pak výrobu zastavily také další menší firmy jako sýrárna ve Velkém Valtinově nebo v Rovensku pod Troskami, které nechtěly investovat miliony do úpravy technologií.

V Libereckém kraji dnes působí i další malé mlékárny jako Farma Volavec v Radostné pod Kozákovem, Eko farma Stehlík ve Zlaté Olešnici, Tompeli v Železném Brodě nebo Kozí farma Nový Dvůr na Českolipsku. V kraji se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni vyprodukovalo 70,827 milionu litrů mléka, zhruba o osm procent méně než v roce 2021. Přímo v kraji se ale podle Erlebacha dnes zpracovává jen zlomek produkce.

Mlékárna Polná bojuje se stoupající cenou plynu i mléka
Mlékárna Polná ukončila minulý rok ztrátou kvůli vyšším nákladům, které se do cen sýrů podařilo promítnout jen z části. V porovnání s rokem 2021 platila společnost za zemní plyn loni v létě i pětinásobnou cenu, zdražil obalový materiál a zvýšila se výkupní cena mléka. ČTK to řekl jednatel Miloš Kvasnička. Očekává, že se teď bude výkupní cena mléka snižovat, protože mléko zlevnilo i v okolních zemích.

Kvůli růstu nákladů zvýšila mlékárna ceny svých výrobků o 35 procent. "Hlavní zdražení bylo loni v říjnu, ale největší ztráty jsme měli v létě," uvedl jednatel. Podotkl, že smlouvy s obchodníky se uzavírají na čtvrt i půl roku dopředu.

Podle Miloše Kvasničky, který je i místopředsedou Českomoravského svazu mlékárenského, se v Česku výkupní cena mléka zvyšovala od podzimu 2021. Tehdy se pohybovala okolo 8,70 koruny za litr, teď převyšuje i 13 korun. Spotřebitelé podle něj už ale vysoké ceny odmítají. "Není to, že by mlékárny požadovaly levné mléko od zemědělců, ale potřebujeme ho v ceně, jaká je v Evropě a v okolních zemích obvyklá. Nemůžeme být výrazně dražší než Polsko, Slovensko nebo Německo," uvedl.

Mlékárna Polná je podle Kvasničky třetí nejmenší průmyslovou mlékárnou v zemi. Zaměstnává 54 lidí. Vloni vyrobila 1770 tun sýrů a měla obrat 265 milionů korun. Vedle balkánského sýra a přírodního polotvrdého sýra Zlatá Praha se mlékárna zaměřuje na sýrové speciality, včetně pařených sýrů, dělá se tam smetanový sýr italského typu i sýr Akawi používaný v arabské kuchyni. Jednatel uvedl, že se teď chystají sýrové novinky, které spotřebitel zatím neměl možnost koupit od českých mlékařů. Na export jde asi 15 procent výrobků.

Výrobní technologie mlékárny jsou z větší části vázané na zemní plyn. Cena plynu mlékárně výrazně stoupla poté, kdy v říjnu 2021 skončil její dodavatel Bohemia Energy. Teď za plyn platí přibližně 3,5krát víc než předloni. Cenu elektřiny měla fixovanou do konce minulého roku, od letoška platba stoupla na dvojnásobek.

Záměr na osazení fotovoltaických panelů firma neuskutečnila, protože ji energetici nepřipojí k distribuční síti. Jednatel uvedl, že mlékárna chtěla vyrábět elektřinu pro svou potřebu, ale v létě by se někdy nevyhnula tomu, že by elektřina šla i do sítě. Jediným řešením by bylo vytvoření ostrovního systému, čímž by se podle něj ale náklady na fotovoltaiku zdvojnásobily.

Olma se potýká s rostoucími cenami mléka i dalších nákladů
S rostoucími cenami mléka, vstupních materiálů, energií i mzdových nákladů se v posledních dvou letech potýká mlékárna Olma Olomouc, která patří mezi největší zpracovatele mléka v Česku. Kvůli vyšším nákladům na výrobu zdražila své mléčné produkty. Problémy mlékárně způsobuje i nedostatek kvalifikovaných pracovníků na tuzemském trhu. ČTK informaci získala z výroční zprávy mlékárny Olma, která od roku 2009 patří do skupiny Agrofert.

Růst cen kravského mléka mlékárna Olma eviduje od začátku roku 2021, nákupní cena se zpočátku zvyšovala pozvolna. "Následně začala rychle stoupat jednak vlivem nárůstu obsahových složek, ale především s ohledem na růst ceny krmiv, energií, pracovních nákladů a zároveň s ohledem na růst ceny této komodity v okolních zemích," uvedl ve výroční zprávě Olmy místopředseda představenstva Martin Krystián.

Hospodaření Olmy podle Krystiána zatěžují také vysoké ceny energií a obalových materiálů, které se do ekonomiky mlékárny naplno promítly v loňském roce. Olma kvůli tomu na začátku roku 2022 zvýšila ceny mléčných výrobků. Růst cen vstupů do výroby byl podle vedení Olmy "bezprecedentní" a firma výrazně vyšší náklady nemohla absorbovat.

Zatímco v roce 2021 mlékárnu Olma limitoval především nedostatek surovin pro výrobu obalového materiálu a některých komponent, tak loni se přidala vysoká inflace, která přiměla české zákazníky šetřit. "Rizikem je pak ochota koncových zákazníků kupovat dražší produkty se stejnou intenzitou jako v předchozích letech," upozornil Krystián.

Olma v posledních letech masivně investuje. Od roku 2011 s pomocí evropských dotací připravila investiční projekty zhruba za 600 milionů korun. Dotace pokryjí takřka polovinu nákladů na modernizaci výrobních technologií Olmy. V roce 2020 mlékárna dokončila vývoj tvarohových dezertů, jogurtů se sníženým obsahem cukru a nových typů pudingových dezertů. O rok později Olma vykázala a přijala z podpory zaměřené na zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurence potravinářského průmyslu a z Programu rozvoje venkova investiční dotace v celkové výši 62,8 milionu korun.

Po propadu se situace zlepšuje, míní výrobci mléčných produktů z Litoměřicka
Farmáři z Držovic u Úštěka na Litoměřicku mají za to, že se po loňském propadu tržeb kvůli zdražování začíná situace na trhu stabilizovat. O mléčné výrobky mají však menší zájem drobné obchody, některé krachují. ČTK to řekli manželé Jakub a Jana Laušmanovi, kteří farmu v malé vesnici vlastní. Největší zájem z jejich produkce je o držovický okáč - sýr ementálského typu, čerstvé kozí sýry, dlouhozrající ovčí sýr pecorino, sýry na gril a ovčí jogurty.

Rodina se na Litoměřicko přestěhovala z Prahy v roce 2002, kdy také začala s budováním farmy. Tehdy byly ve stáji tři kozy a na dvorku pobíhal pes. Oficiálně farma funguje od roku 2009. V současné době farma zaměstnává šest lidí. Manželé v průběhu let provoz modernizují, v poslední době se zaměřují na energetické úspory. V mlékárně v poslední době přibylo i nové pasterizační zařízení.

Produkty jsou vyrobeny zejména z kozího mléka. Některé pak z ovčího a část produkce je také z kravského. Na statku manželé chovají několik druhů koz a ovcí, kravské mléko odebírají od nedalekého dodavatele. "My teď dojíme zhruba 250 koz a ovcí dohromady a celkově máme většinou kolem 300 zvířat, teď je tady hodně jehňat a kůzlat," doplnila Laušmanová. Kozy dojí zhruba tři až šest litrů mléka denně, ovce dojí o něco méně.

Zezačátku prodávali farmáři své výrobky hlavně v Praze. Během let si však výrobky našly své odběratele i v Ústeckém kraji, zejména na Litoměřicku, ale také na Děčínsku či Lounsku. V Ústí nad Labem pak mohou zákazníci několik produktů najít i v bezobalovém obchodu Špajz. Nejvíc produktů se v regionu prodalo během pandemie koronaviru. "Lidé nás chtěli podpořit a objednávali si," uvedla Laušmanová s tím, že pro tyto účely tehdy posloužil e-shop, mléčné výrobky poté farmáři lidem vozili domů. Pandemie ale byla i přesto těžkým obdobím pro podnikání, uvedli manželé. "Dojížděli jsme na nedostatek pracovních sil, protože nám tři kolegyně ze čtyř odešly na nekonečné ošetřovačky, takže nás bylo strašně málo a mléko teče pořád," podotkla Laušmanová.

Nejtěžší byl podle manželů loňský rok, kdy s příchodem války na Ukrajině, inflací i zdražováním energií lidé začali šetřit. "Tam se dost projevilo spotřebitelské chování a váhání, protože všichni mysleli na energetickou krizi a na válku, drahou naftu a všichni dost přemýšleli, co si koupí," řekl k tomu Laušman. Letos se podle něj začíná obchodu opět pomalu dařit. Laušmanovi mají za to, že jim letos k vyššímu prodeji zřejmě pomohlo ukončení činnosti některých konkurentů. "My je spíš pokládáme za kolegy a je nám líto, že někdo činnost ukončil," uvedl Laušman. Produkty pár příliš nezdražil, přestože platí mnohonásobně víc třeba za obalové materiály. Kromě farem ukončují činnost také menší obchody, kam pár své výrobky dodává, proto se teď soustředí na vyhledávání nových odběratelů.