Češi přišli na to, jak snížit náklady na farmaření spojením dat o pěstování i provozu

Měřit informace o rychlosti větru, vlhkosti půdy, pohybu strojů nebo spotřebě hnojiva nebo pohonných hmot je jedna věc. Umět ale podchytit v datech kompletní procesy na farmě, včetně vyhodnocování efektivity jednotlivých pracovníků nebo reálných nákladů na ně, to je věc druhá. A právě to se poprvé povedlo společnosti Agdata, která jako první na světě dokáže pracovat s digitalizací všech zemědělský procesů v jednom uceleném systému.

Spojením celé řady různorodých dat do jedné platformy, která je dokáže vzájemně kombinovat vzniká prostor pro zjednodušení procesů. Farmáři získají “digitální model” vlastní farmy, se kterým mohou jednoduše plánovat jednotlivé procesy a v reálném čase vidí náklady na její provoz.

“U práce s daty funguje jednoduché pravidlo. Každá datová sada, kterou přidáte, zvyšuje exponenciálně efektivitu práce s nimi. My se na to však koukáme spíše opačně, že každá chybějící data naopak možnosti významně snižují,” uvádí Jiří Musil, CEO Agdata. “A nyní se nám podařilo doplnit jednotlivá data tak, aby byl synergický efekt maximální.”

Poslední novinkou, která to umožnila, je modul pro organizaci lidských zdrojů. Pro farmáře, kteří jsou zvyklí pracovat se sezónní pracovní silou, je klíčový pro hlídání efektivity, vyhodnocování náročnosti jednotlivých procesů i monitoring pracovníků v terénu.

Nejen v Česku, ale i ve světě by se z “farmy v datech” měl stát brzy standard. Agdata zmiňují, že kompletní osazení farmy všemi potřebnými senzory, telematickými jednotkami a další elektronikou dokáže přinést okamžitou úsporu 20 % a při nastavení všech procesů až 25 % především na vstupech.

Pro středně velkou farmu se může jednat o denní úsporu v řádech desítek tisíc korun. Přitom investice do digitálních systémů se pohybuje na úrovni nízkých stovek tisíc – návratnost tedy může být otázkou jediné sezony. Nástroje digitalizace farem budou navíc v létě podpořeny i dotační politikou Evropské unie, což by mohlo znamenat boom precizního zemědělství a efektivního hospodaření.

V současnosti totiž s kompletním datovým modelem v Česku pracují zatím desítky farmářů. Podle Musila to však budou do dvou let stovky a do pěti až tisíce. Není tedy otázka, jestli je datové řízení cesta jako spíš to, jak rychle ji budou schopny farmáři implementovat

Senzory pomůžou farmám bojovat s klimatem i drahou pracovní silou
Měnící se klima a nově i problémy s výkyvy komoditních cen totiž kladou na farmáře zcela nové nároky – především schopnost rozhodovat se ze dne na den a za pochodu měnit své byznysové plány. Což je u farmaření s ročním cyklem změn klíčové, protože jeden zanedbaný nedostatek se může projevit po pár měsících ekonomickým problémem.

Kompletně digitalizované farmy jsou však odpovědí i na další problémy – stále více skloňovaný je například nedostatek pracovní síly a její cena nebo problémy spojené se změnami klimatu. Datově řízená farma si navíc poradí výrazně lépe a rychleji s regulatorními požadavky, které se v poslední době na využívání zemědělských ploch uplatňují.

Autor: Martin Thoř