Británie předpovídá konec levných potravin a plánuje více automatizace, Češi souhlasí
Období levných potravin, které už trvá 20 let, bude v Británii brzy minulostí. Inflace spotřebitelských cen totiž u potravin pravděpodobně dosáhne dvouciferných hodnot, varovala společnost 2 Sisters Food Group, která je největším producentem drůbežího masa na britských ostrovech. Příčinu vidí v rostoucích nákladech napříč dodavatelským řetězcem.
Londýn 15. října (ČTK) - "Potraviny jsou moc levné," řekl majitel podniku Ranjit Boparan, kterému se v Británii přezdívá Kuřecí král. "V relativním vyjádření je dnes nákup kuřete levnější než před dvaceti lety. Jak to přijde, že celé kuře stojí méně než jedno pivo? Odteď už vás čeká jiný svět, ve kterém budou zákazníci platit víc," citoval ho list The Times.
Boparan upozornil, že vyšší ceny jsou nezbytné, protože inflační tlaky jsou znát v celém dodavatelském řetězci. V srpnu se ceny potravin v Británii meziročně zvýšily o 0,2 procenta, předtím devět měsíců v řadě klesaly.
"Ta doba, kdy jste čtyřčlennou rodinu mohli nakrmit kuřetem za tři libry (90 Kč), tak ta už brzy bude minulostí," uvedl Boparan. Jeho podniky dodávají asi třetinu kuřecího masa a výrobků, které se v Británii každoročně spotřebovávají. Vláda podle něj nedokáže vyřešit všechny problémy a ovlivnit nemůže ani inflaci. Nedostatek pracovních sil povede k růstu mezd, což Boparan hodlá řešit investicemi do automatizace.
"Méně pracovních sil znamená menší výběr, jen základní nabídku, prázdné regály a mzdovou inflaci. A to se jen tak hned nezmění," řekl. "Já teď musím upřímně říct, co to bude znamenat pro spotřebitele, protože inflace by mohla dosáhnout dvouciferných hodnot."
Svaz: Kvůli evropské strategii zdraží potraviny v EU i o 60 procent
Evropské ekologické cíle obsažené ve strategii Od vidlí po vidličku neboli Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to fork strategy) sníží zemědělskou produkci v EU o pětinu. U některých plodin to bude až o 30 procent, hovězí zdraží o 60 procent. řekl to na základě zahraničních studií na tiskové konferenci předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Jde pouze o jednu z mnoha strategií, které budou mít daleko větší kumulativní dopad, dodal.
Hlasovat o strategii by měl europarlament zhruba za týden. Proti některým jejím částem se vyslovily v tomto týdnu i jiné zemědělské organizace. "U hovězího masa (bude zvýšení ceny) téměř o 60 procent, u vepřového masa téměř o 48 procent, u mléka to bude 36 procent. U obilovin o 12 procent, u olejnin o 18 procent," řekl Pýcha na základě studie z Univerzity a výzkumného centra v nizozemském Wageningenu.
"Pokud jde o živočišnou výrobu, studie z univerzity v Kielu poukazuje na 20procentní snížení produkce hovězího masa v EU a 17procentní snížení produkce vepřového masa," dodal.
Evropa podle něj zatím také neřeší, zda bude o podporované typy potravin zájem a zda na ně budou mít lidé peníze. Podle některých cílů EU má být do roku 2030 čtvrtina půdy v ekologickém režimu. "V EU jsme na osmi procentech a máme to za devět let zvýšit na 25 procent, to je třikrát tolik," doplnil. Není si jistý, zda tolik lidí na konzumaci dražších biopotravin přejde.
Evropské zemědělské cíle mimo jiné předpokládají, že do roku 2030 sníží každý z evropských států spotřebu přípravků na ochranu rostlin o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Ministerstvo zemědělství už dříve požádalo EK, aby předložila hodnocení strategie Od zemědělce ke spotřebiteli. ČR se například nelíbí budoucí plošné snižování ve využívání pesticidů. Zatímco jiné evropské státy spotřebu v posledních letech zvýšily, Česko ji naopak snižovalo.
Průměrný Čech za chléb měsíčně utratí 120 Kč, výdaj by mohl vzrůst o 30 Kč
Průměrný Čech podle Svazu pekařů a cukrářů ČR měsíčně utratí za chléb asi 120 korun. Kvůli případnému zvýšení ceny z důvodu rostoucích nákladů pekařů by zákazníci mohli zaplatit o 30 korun více. Cena chleba za kilogram podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) činí zhruba 30 korun, v rámci Evropské unie má ČR pátý nejlevnější chléb. Na tiskové konferenci to řekli zástupci Svazu pekařů a cukrářů. Neúměrně nízká podle nich je v Česku i cena rohlíku, který lidé koupí za 1,9 koruny.
Pekárenský obor, který v ČR podle předsedy představenstva Svazu pekařů a cukrářů Jiřího Balabána dosahuje ročního obratu 25 miliard korun a zaměstnává přes 20.000 lidí, se nestačil po pandemii koronaviru vzpamatovat. Nyní stojí před hrozbou drastického zvyšování nákladů. Cena mouky od jara meziročně vzrostla o čtvrtinu, olej je dražší o 65 procent, cena cukru stoupla o 15 procent. Projevují se i rostoucí ceny energií i pohonných hmot. Pekárny své výrobky do obchodů rozvážejí i třikrát denně. Dalším zásadním nákladem jsou stoupající mzdy zaměstnanců.
"Od začátku letošního roku stouply pekárnám celkové náklady asi o 30 procent. Realizační ceny základních výrobků, jako je chléb či rohlík, přitom podle ČSÚ dlouhodobě stagnují. Tato situace je pro pekárny neudržitelná. Pokud by neuvedly do souladu rostoucí náklady s cenami svých výrobků, desítky z nich by musely ukončit podnikání. To by výrazně ochudilo český pekařský trh, který je přitom jeden z nejvyspělejších v Evropě," řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.
Chléb v ČR podle Svazu pekařů a cukrářů vyrábí přibližně 700 klasických pekáren. Ročně vyrobí 275.000 tun chleba, denně upeče milion chlebů. Průměrný Čech ročně zkonzumuje 40 kilogramů chleba.