Bednáři Prazdroje chtějí své řemeslo na seznam UNESCO
Osmičlenná parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je údajně poslední pokračovatelkou slavného řemesla spadající pod některý světový pivovar, usiluje o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Plzeň 13. července (ČTK) - Osmičlenná parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je údajně poslední pokračovatelkou slavného řemesla spadající pod některý světový pivovar, usiluje o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zkušenosti jim předali kolegové z Francie, kteří dlouhodobě vyrábějí stovky sudů na víno a jsou v Plzni na stáži do 14. července. ČTK to řekl Petr Tůma z Prazdroje, od něhož dostali Francouzi vandrovní knížky.
První krok na cestě do prestižního společenství má Prazdroj za sebou. Bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví a nyní usilují o zápis do seznamu celonárodního. Poradí jim dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, nejstarší učňovská škola, která už v UNESCO je. Její tradice sahá až do středověku. Pivovar s nimi bude kroky konzultovat.
Celkem je v Prazdroji na stáži šest bednářských učňů z Francie. "V rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně," řekl Tůma. Učni dvouletého oboru jsou v prvním ročníku. Na rozdíl od Čechů jsou vždy dva týdny ve škole a šest týdnů na praxi ve firmách, které je od prvního ročníku vychovávají.
Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné tradice. V dobách největšího rozkvětu na začátku 20. století jich pracovalo v Prazdroji kolem 150. "Tradici řemesla drží Prazdroj jako jediný pivovar na světě," řekl Tůma. Bednáři vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů, zároveň se starají o stovku ležáckých sudů a o stejný počet dubových kádí, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. S francouzskými kolegy teď vyráběli 25litrové soudky ke 175 letům pivovaru.
"Pivní sud musí vydržet tlak a je o hodně silnější. Ve vinném sudu (také dubovém, asi o dva centimetry silnějším než pivním) nápoj jenom leží a dozrává, kdežto pivo je živý organizmus a pracuje," uvedl vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza. Bednáři vyrobí za měsíc 20 nebo 30 sudů, Francouzi z oblasti Dijonu dva kamiony za den. Vinné sudy se použijí jen třikrát, pivní sudy se po každé várce smolí a mohou vydržet, pokud se o ně výrobci nápojů dobře starají, i 200 let.