Automatica ve znamení masivního nástupu robotizace
Ústředním tématem 7. ročníku německého veletrhu Automatica, který probíhal od 21. do 24. června v německém Mnichově, byla robotika a na ní navazující obory. Akce byla také nejúspěšnější v jeho historii.
Ústředním tématem 7. ročníku německého veletrhu Automatica, který probíhal od 21. do 24. června v německém Mnichově, byla robotika a na ní navazující obory. Akce byla také nejúspěšnější v jeho historii, když pořadatelé dle závěrečné zprávy zaznamenali třicetiprocentní nárůst návštěvníků, rekordní byla i účast zahraničních hostů. Mezi pavilony byla často slyšet i čeština, když geografické blízkosti využila řada zájemců z tuzemska.
Celkově se veletrhu zúčastnilo přes 45 000 hostů ze 47 zemí. Výkonný ředitel Falk Senger k těmto faktům uvedl: „Automatica dosáhla nové dimense a ukázala budoucnost výroby s náhledem do digitalizace, spolupráce člověka a robota a profesionálních servisních služeb,“ sršel optimismem Falk Senger.
Jestliže ještě v loňském roce byly kolaborativní roboty, tedy zařízení, jež dokážou spolupracovat s člověkem v jeho těsné blízkosti a v přímé součinnosti s ním, prvními vlaštovkami, letos jich byly k vidění desítky. Například FANUC, který měl i největší stánek na celém veletrhu, nabízel kolaborativního robota s nosností do 35 kilogramů, což je v současné době nejvýkonnější zařízení tohoto druhu. Dle přítomného zástupce firmy Jiřího Bažaty se možná brzy dočkáme jeho první aplikace v potravinářském průmyslu v České republice, kde má být využit při manipulaci a to v těsné blízkosti zaměstnance, kde jsou od robota vyžadovány ty nejvyšší bezpečnostní standardy.
Důležitým tématem byla také integrovaná robotika, kdy výrobci celých zařízení či komponentů nabízí možnost programování přes PLC a odpadá tak nutnost pro přímého uživatele či integrátora znát programovací jazyk robota. Tímto se zásadně usnadňuje jeho instalace i pozdější zadávání jiných pracovních úkolů.
Robustní nástup robotizace výroby v příštích letech dokládala i skutečnost, že se snižuje i jejich pořizovací cena. Jeden z vystavovatelů totiž nabízel malého dvouosého robota již za cenu 1000 Euro. Ačkoliv se dá předpokládat, že cenu ještě vyšroubuje řídicí systém nebo případná instalace kamery, tak cenová dostupnost, která se bude ještě v příštích letech zlepšovat ve prospěch uživatelů díky zostřujícímu se konkurenčnímu boji, je dalším podstatnou součástí budoucnosti průmyslu, která bude silně robotizovaná. Nezabrání tomu ani nesmysl z pera lucemburské poslankyně Evropského parlamentu Mady Delvauxové, která navrhla, že by pracující roboti měli dostat status „elektronické osoby“ a jejich vlastníci by mimo jiné měli platit sociální pojištění.