Australská vláda zpřísní podmínky potravinářským řetězcům, hrozí vysoké pokuty

Sydney 24. června (ČTK) - Vláda oznámila, že prosadí legislativu, která velké potravinářské řetězce přinutí dodržovat povinný kodex chování. Týká se to těch největších a nejvlivnějších podniků. Porušení kodexu bude mít za následek pokuty v rozmezí od deseti milionů australských dolarů (AUD; 154 milionů Kč) až do deseti procent celoročního obratu.

"Jde o to, abychom dosáhli spravedlivého přístupu pro rodiny a spravedlivého přístupu pro zemědělce," uvedli ve společném prohlášení ministr financí Jim Chalmers, ministr zemědělství Murray Watt a ministr pro hospodářskou soutěž Andrew Leigh. Federální vláda pak v samostatném oznámení uvedla, že upřednostní přijímání zákonů tak, aby byl kodex povinný.

Největším potravinářským řetězcem je v Austrálii Woolworths, druhým největším Coles Group. Dohromady mají pod kontrolou asi 65 procent trhu. Agentura Reuters uvedla, že australské odvětví supermarketů patří k nejvíce koncentrovaným sektorům na světě.

Národní federace farmářů uvedla, že změny usnadní dodavatelům potravin se ozvat, když budou mít pocit, že velký zákazník zneužívá své tržní síly ke snížení velkoobchodních cen. "Tyto změny by měly konečně dát kodexu vliv, jaký potřebuje k ochraně farmářů," uvedl úřadující generální ředitel federace Charlie Thomas. "Abychom ochránili pěstitele, potřebujeme kodex s dostatečně silnými odstrašujícími prostředky, které ovlivňují chování v dodavatelském řetězci," dodal podle Reuters.

Analytik banky Jefferies Michael Simotas uvedl, že sankce za nedodržování kodexu mohou být až pět miliard australských dolarů (77 miliard Kč) pro Woolworths a čtyři miliardy australských dolarů (téměř 62 miliard Kč) pro Coles. Analytik očekává, že tyto podniky zůstanou v centru pozornosti jak ze strany médií, tak ze strany politických komentářů.

"V sektoru supermarketů se zaměřujeme na protikonkurenční chování, aby lidé dostali u pokladny spravedlivější ceny,“ uvedl ministr financí.

Rozhodnutí nahradit zatím dobrovolný kodex povinným přichází v době, kdy krize životních nákladů a přetrvávající inflace zatížily rozpočty mnoha australských domácností. Navazuje na průzkum, který nechal zpracovat někdejší ministr Craig Emerson, zodpovědný za obchod a konkurenceschopnost. Ukázal mimo jiné, že současný kodex nedokáže řešit nerovnováhu ve vyjednávací síle mezi supermarkety a jejich dodavateli, včetně zemědělců.

Maloobchodní sektor se v Austrálii ocitl v centru pozornosti kvůli tomu, že podle vlády uplatňuje v posledních dvou letech postupy, kdy ceny zboží včetně čerstvého ovoce a zeleniny zákazníkům zvyšuje, ale dodavatelům včetně zemědělců už za toto odebrané zboží více neplatí. Výsledkem tedy je, že řetězcům zůstává více peněz, což je podle vlády nefér.

Navrhovaná legislativa by se vztahovala na společnosti s ročním obratem nad pět miliard australských dolarů, včetně firem Aldi a menšího hráče Metcash. Na podniky, jako je Costco či Amazon, by se tento kodex mohl v budoucnu rovněž vztahovat, a to podle toho, jak rychle porostou a jak budou rozšiřovat nabídku svých produktů.

Řetězec Woolworths měl za loňský rok z prodeje potravinářského zboží v Austrálii tržby 48 miliard australských dolarů, Coles 37 miliard a Metcash deset miliard AUD. Společnost Aldi výsledky hospodaření nezveřejňuje, protože nemá akcie na veřejných trzích.

Zástupci řetězců Woolworths a Coles uvedli, že doporučení vládní zprávy zváží, ale že jsou jejich firmy odhodlány podporovat odvětví udržitelných potravin. Mluvčí Aldi Australia uvedl, že společnost podporuje zavedení kodexu chování jako povinného a že konečná doporučení vyhodnocuje. Mluvčí Metcash řekl, že společnost se zavázala dodržovat kodex chování a bude usilovat o to, aby pro dodavatele byla partnerem, o kterého budou stát.

Potravinářské řetězce za zvyšování cen kritizovala i česká vláda. Premiér Petr Fiala loni v létě řekl, že veřejnost od ministerstva zemědělství očekává pokračování v tlaku na snižování cen potravin. Fiala tehdy připustil, že ministerstvo v tom přímé kompetence nemá, ale může podle něj na celý řetězec producentů a prodejců vyvíjet tlak. Řetězce pak na podzim podle Fialova tvrzení vládu ujistily, že od začátku roku 2024 se do cen potravin promítne snížení daně z přidané hodnoty.