AFP: Řečtí zemědělci se zaměřují na výrobky nejvyšší kvality

Atény 16. prosince (ČTK/AFP) - Divočák se vrhá na bachyni, jakmile vstoupí do ohrady. Několik krátkých pohybů a obě zvířata na několik dlouhých minut strnou v nehybnosti. "To je jeden z našich nejlepších samců," pyšní se Konstantin z farmy Fotiadis, která patří mezi nejznámější lokality, kde se v Řecku produkují potraviny nejvyšší kvality. Na pahorcích nedaleko hory Olymp na severu země, kde sídlili bohové z řecké mytologie, žili zemědělci a chovatelé dobytka od nepaměti. Dnes jejich produkce může být nadějí pro zemi stále ponořenou do hluboké hospodářské krize, kterou Evropská unie a Mezinárodní měnový fond udržují nad vodou a bedlivě hlídají. "Naše pozemky patří k jedněm z nejčistších v Evropě. Není tady znečištěná ani voda, ani půda," tvrdí majitel farmy Nikos Fotiadis. "Máme tady mikroklima, které dodává našim produktům zvláštní chuť, ať už jde o ovoce a zeleninu, maso

Fotiadisové chovají prasata už čtyři generace na farmě a na přilehlých pozemcích, které, jak prohlašuje Nikos Fotiadis, kdysi patřily rodině Nicolase Sarkozyho. Je to rodinný podnik: jeho syn zajišťuje zásobování a dcera se stará o balení masa. Farma leží u města Katerini, asi 450 kilometrů severně od Atén. Je tam 240 prasnic určených na reprodukci. Farma příští rok vyprodukuje 160 tun masa z divočáků a černých prasat. Podle agentury AFP zásobuje čtyři řetězce supermarketů a 60 řeznictví a restaurací v Soluni a v Aténách. Po několika letech, kdy se podnik zaměřoval na produkci divočáků, se nyní orientuje na černá prasata, z nichž je větší výnosnost. "Černá prasata otevírají Řecku ohromné perspektivy," ujišťuje Nikos Fotiadis a připomíná úspěchy této aktivity ve Španělsku a v Itálii. "Jsme v kontaktu s Rusy žijícími v Řecku. Moskva je jedním z nejbohatších evropských měst a ruská společnost se stále více obrací ke konzumu. Je to ideální prostředí pro kvalitní produkty," říká.

Řecko, které kdysi bylo zemědělskou společností, vsadilo po druhé světové válce vše na turistiku, stavebnictví a důlní průmysl - a venkov pustnul. V době krize a nezaměstnanosti - více než 27 procent aktivního obyvatelstva je bez práce - Řekové znovu objevují své farmy a své olivové háje. "Z deseti exportních produktů je jich pět zemědělských," vysvětluje ministr zemědělství Atanasios Tsaftaris. "A vědecký pokrok ukazuje, že mnoho našich tradičních produktů, jako jsou jogurty, olivy a koření, je zdraví prospěšných, proto je o ně všude zájem, například ve Spojených státech," upřesňuje. "Výroba potravin má obrovský potenciál. Nemusíte mít rozsáhlé pozemky, abyste mohli potraviny produkovat," soudí Katerina Normanová, která spravuje farmu produkující severně od Atén bio fíky. Důležitá je podle ní kvalita a prezentace produktu. "Z dlouhodobého hlediska nikdy nevyděláte na prodeji výrobků nižší kvality," říká.

Velice slibná je také produkce lanýžů, jimž se v Řecku věnuje pozornost teprve v posledních deseti letech. Stále častější nálezy lanýžů v přírodě byly podnětem k tomu, aby se na severu země začaly průmyslově pěstovat. "Lanýže mohou být řešením v regionech, z nichž lidé odešli. V Řecku je mnoho opuštěných pozemků," vysvětluje Elefterie Tziatziuová, konzultantka v této sféře zemědělství. Připomíná, že kilogram lanýžů se prodává až za 4000 eur (téměř 110.000 Kč). Podmínky pěstování lanýžů jsou však dosti složité. "Lanýže vyžadují specifické klima, půdu i nadmořskou výšku," dodává.

V Řecku, které dusí krize a kupní síla obyvatel je značně podlomena, musejí být luxusní produkty, jako jsou lanýže, orientovány na zahraniční trh. "Dokud budou mít lidé problémy s placením tepla a elektřiny, nebudou se o takové produkty zajímat," připouští Tziatziuová.